Název

Výprava vlčat a světlušek na srub 13. - 15. 4. 2012

Popis

13. – 15. dubna proběhla výprava nejmladších členů našeho střediska na skautský srub nedaleko Kostelce.
Tentokrát jsme se sešli už v pátek v 15,30 před klubovnou obtěžkáni batohy, spacáky. Ale na srub jsme šli už nalehko. Cestou jsme se zastavili u zvířátek pana Karely. Velbloudi si na nás zvědavě prohlíželi, asi by si něco dobrého dali. Na srub jsme dorazili po páté hodině. Zahráli jsme si pár her, povečeřeli jsme a pak jsme zpívali s kytarou u ohně, na kterou hrál Libor s Martinem. Se soumrakem jsme zalezli do pelíšku, poslechli jsme si pohádku. Ale některým se moc spát nechtělo. Ve vytopeném srubu spali ti nejmenší vlčata a světlušky, těch bylo 14.  Ti starší - skauti a skautky spali v jídelně, kde bylo znatelně chladněji.
  V sobotu ráno nescházela ani rozcvička pod vedením Lukáše a Vlastíka. O tu přišli jen Jiřík s Vendulkou, kteří dorazili na srub až po snídani.  Dopoledne jsme hráli pár her a pak jsme se ve skupinkách připravovali na závody světlušek a vlčat, které budou už za necelý měsíc. To pojedeme až do Čachnova, kde se bude okresní kolo závodů konat. Rádi bychom opět uspěli jako v posledním ročníku, kdy jsme vyhráli a postoupili jsme do krajského kola.
  Co jsme se učili a procvičovali? Lída nás seznámila s první pomoci. Ošetřovali jsme „raněného“ Fleka, který měl několik zranění najednou. U Libora jsme poznávali na obrazcích zvířata, rostliny, houby, ryby, stromy atd.  Na dalším stanovišti u Megieho jsme se dozvěděli, jak se zachovat v krizových situacích. To Kameníček si pro nás připravil hledání informací v atlase, telefonním seznamu či mapě.
  Po obědě, který vařila Romana s Katkou, jsme ve dvojicích soutěžili a pátrali po kartičkách s obrázky, které byly mazaně schované v lese. Cesta vedla po fáborkách.
  Potůček, který kolem srubu protýká, lákal všechny. Nejmenší světlušky Rozárka, Natálka, Kajka, Bára a Sára se rozhodly jít proti proudu potoka. Přeskakovaly z břehu na břeh nebo potok přecházely po kmenech stromů. Tato hra se jim líbila až do chvíle, kdy okolí potoka bylo poseto ostružiním a trny je začaly škrábat po nohách. Naštěstí nás Libor odradil od další cesty, jinak bychom došly asi až k prameni. Mezi tím si kluci skotačili kolem potoka u vody.
  Velice se nám líbilo řezat s pilou pod dohledem Vlastíka. Večer, když se setmělo, tak jsme měli ještě noční hru. V sobotu bylo krásně, dokonce i sluníčko vysvitlo, ale neděle nás přivítala deštíkem. Po snídani jsme se sbalili, uklidili srub a jeho okolí a vydali jsme se pešky domů přes Konopáč.
  Výprava proběhla za hojné účasti, bylo nás téměř 30. Už se těšíme na další akci.

Nastavení